Ostrov Murter,
v popredí turistický komplex Jezera-Lovi?ca,
vzadu vpravo Betina a vpravo obec Murter 

Pro náv?tevníky Murteru a jeho okolí, predev?ím v?ak pro jachtare mu?e být znacne zavádející, ?e mnohé ostruvky mají dve i více jmen, casto úplne odli?ných. Tak napr. ostrov Artica Mala se také uvádí jako Gornja Sestrica, ale i jako Mala Jarta, Jartica Mala, Ula a té? jako Stari porat. Ale tento ostruvek není výjimku: Babuljak ve skupine Kukuljari bývá té? oznacován jako Babulak nebo jako Kuljac Mali nebo Visoki Kukuljar. Ostrovu Mala mara se té? ríká Kamicac. To je jen nekolik málo príkladu.

A naopak: stejné jméno, jaké mají nekteré ostruvky této skupinky ostrovu, mají i jiné ostruvky nebo útesy v ?ibenické skupine nebo na Kornatech. Napr. ostruvek Maslinjak, který le?í pri nejji?nej?í cásti Murteru, má radu jmenovcu, napr. ostruvek pred vjezdem do prístavu na ostrove ?ut, ostruvek uprostred Kornatského prulivu; v oblasti je je?te nekolik ostruvku tohoto jména. Ostrov Vodenak ci Vodnjak nebo té? Vodenjak má v techto vodách jmenovcu je?te víc. A aby to bylo je?te slo?itej?í, vet?ina jich má nekolik vzájemne se velmi li?ících jmen.

Prevá?ne strmé západní pobre?í je velmi clenité. Nekteré jeho zátoky slou?í jako dobrá kotvi?te pro malé lode, napr. Kosirina. Jiné zátoky slou?í jako príjemné koupali?te, z nich pvní místo patrí zátoce Slanica, dále jsou plá?e v zátokách Koroma?na, Dolac, Sveti Nikola, Kosirina. Na severním a východním pobre?í slou?í zátoky Hramina, Jezera a zátoka prístavu Tisno jako bezpecná kotvi?te i pro vet?í lode (zde jsou i mariny).

Vápencová cást ostrova Murter je pokryta chudou vegetací (pastvi?te ovcí). V severní cásti je úrodná puda, která se intenzivne zemedelsky vyu?ívá (olivovníky, zelenina, ovoce); v této cásti je i dostatek vody (cetné studne). Nejvy??ím bodem je vrch Raduc (125 m) v severní cásti ostrova.

Murter je pomerne huste osídlen. ?ije tu 5200 obyvatel. Ti se zabývají zemedelstvím, vcetne chovu ovcí, dále rybolovem, stavbou lodí; v poslední dobe výrazne stoupají slu?by cestovnímu ruchu. Zajímavá je skutecnost, ?e obyvatelé Murteru, a to ze v?ech sídel na ostrove, jsou majiteli mnoha pozemku na okolních nekdy i dosti vzdálených ostrovech a ostruvcích (napr. na Kornatech), a dokonce i na pevnine. Je to témer neuveritelný pocet 189 ostrovu a ostruvku, na nich? vlastní cást plochy ostrova, nekdy jim patrí i celý ostrov. Na pevnine jsou ve vlastnictví Murteranu ctyri lokality (napr. úrodná prevlaka mezi Jaderským morem a Vranským jezerem) a dokonce i jedna petina plochy Vranského jezera, nejvet?ího v Chorvatsku. Tam, kde je puda úrodná, pestují Murterané zemedelské plodiny, na ostrovy s chudou vegetací privá?ejí na jare stáda ovcí, která se tu bez dohledu pasou a? do podzimu. Jednotliví majitelé si u? dávno v minulosti ohradili své pozemky suchými zídkami z kamenu.

Získávání pozemku na ostrovech a celková expanze Murteranu mimo jejich ostrov zacala ji? v 17. stol., kdy tyto ostrovy postupne opou?teli jejich dosavadní majitelé, bohaté ?lechtické rodiny ze Zadaru, a odprodávali je lidem z Murteru. Tem zase nestacila na jejich rodném ostrove jak puda pro pestování plodin, tak pastviny pro ovce. V prubehu staletí se jejich pozemkové vlastnictví mimo Murter rozrostlo tak, ?e dnes patrí Murterané k nejvet?ím pozemkovým vlastníkum v celém Chorvatsku.

Dejiny Murteru jsou velmi podobné historii celého zdej?ího prímorí. Z ilyrského i rímského osídlení (byla tu rímská osada Collentum) se na?lo jen velmi málo. Mimo obce je památek minulosti rovne? jen málo, mnoho jich není ani v obcích (nekolik kostelu ze 16. - 19. stol.).

Na ostrove se v?ak zachovaly nekteré národopisné zvlá?tnosti: svérázný dialekt, tradicní lidové slavnosti (Murterska fe?ta 8. zárí, svátek sv.Rocha l6. srpna, staré zvyky, zdej?í zvlá?tní drevené lodi - murterské gajety aj.

Správním strediskem ostrova je obec Murter, která je soucasne sídlem Správy národního parku Kornati. Po stránce organizace cestovního ruchu tvorí Murter a Kornati jednu jednotku. Obec Murter sice puvodne le?ela ponekud stranou pobre?í, ale její nová výstavba se postupne roz?írila na sever k zátoce Hramina a na západ k zátoce Slanica.

Dal?ími turistickými stredisky jsou Tisno a Jezera. Obec Betina sice zustává strediskem zemedelství a stavby malých lodí, ale svou marinou jako strediskem jachtaru se zapojuje do sportovního ?ivota na ostrove. Chloubou ostrova je známá krásná písecná zátoka Slanica blízko obce Murter.

Pro cestovní ruch byly na ostrove Murter vytvoreny podmínky predev?ím výstavbou jak ubytovacích zarízení s pomerne znacnou kapacitou (dva hotely, turistické mestecko, ctyri velké kempy a tisíce lu?ek v soukromí), tak i dal?í infrastruktury (restaurace, konoby, obchody, sportovní a zábavní zarízení, pet marin atd.). V?echna významnej?í místa na ostrove jsou spojena silnicí. Starý a pomerne krátký most pres ú?inu v Murterském prulivu (Murterski kanal) u Tisna nahradil moderní zdvihací most. Díky mostu se stal tento nevelký ostrov témer soucástí pevniny a postrádá klid, který mají ostrovy vzdálenej?í od pevniny.